Hraní je Äinnost veselá a zábavná. Tedy, mÄ›lo by tomu tak být. Proto nevím, zda se dá jeÅ¡tÄ› vůbec například hokeji říkat hra. Už jej nesleduji, ale když jsem vídával zcela běžnÄ›, jak do sebe dva hráÄi, nebo více mydlí pÄ›stmi a rozhodÄí to jen sledují, tak to jako zábava nevypadá. Netuším nakolik lze jeÅ¡tÄ› nazvat olympijské hry hrami. StaÄí si pÅ™eÄíst co musí obÄ›tovat hráÄi, kteří chtÄ›jí vyhrát. ProÄ hráÄi? No, pÅ™ece, název zní olympijské hry, tak hráÄi. My se vÅ¡ak nebudeme přít, ale podíváme se na hry z té veselé stránky. Tak jak to má být, protože hra má pÅ™edevším bavit. Hrát z pÅ™inucení není moc dobré, protože to pak kazí ten ÄlovÄ›k hru ostatním.

Takže když se sejde parta dÄ›tí a zaÄnou hrát, mÄ›lo by u toho být pÅ™edevším veselo. A totéž platí pro dospÄ›lé, tÅ™eba u karet. Ty jsou asi nejrozšířenÄ›jší hrou po celém svÄ›tÄ›. Pravda, vÅ¡ude jsou jiná pravidla pro jednotlivé hry, ale karty jako takové zůstávají stále stejné. Pokud ovÅ¡em nejde o nÄ›jaké speciální, tÅ™eba o kvarteta nebo pexesa. Klasické karty vznikly už straÅ¡nÄ› dávno. Kde a kdy se pÅ™esnÄ› neví. Prameny se různí. První zmínka je o ČínÄ› a kartách dominových, takže zda jsou to karty klasické, které máme na mysli, to nevím.  

Mohlo to být prý i v Persii, nebo snad i v Japonsku. Nemá smysl pro nás, abychom to složitě zjišťovali. My si však můžeme mezi sebou říci, že první název Hakka pai pochází z Asie a prý to byl název jak pro karty, tak i pro peníze a je docela možné, že se s nimi, tedy s penězi, přímo také hrálo. Na klasických kartách pocházejících z Evropy si můžeme všimnout, že na nich je král, královna a kluk, kterým je míněn jako zástupce šlechty jako takové. U karet tarokových je mezi nimi ještě kaval, neboli jezdec. Ovšem tarokových karet je proto více než u klasické karetní hry, kde se hraje většinou s třiceti dvěma kartami.